30. 3. 2022
Ve středu 30. března od 9:30 proběhne v CAMPu veřejné projednání návrhu na změnu územního plánu, které i poté můžete sledovat online na tomto odkazu. Druhé veřejné projednání proběhne ještě 21. dubna. Až bude změna přijata, území Bubnů-Zátor v srdci Prahy 7 se začne měnit na novou čtvrť pro 25 tisíc obyvatel. Co může každý z nás udělat pro to, aby nové Bubny byly příjemným místem k životu?
Co se stalo dosud
Současné fázi předcházelo v roce 2019 pořízení územní studie, kterou jak radnice Prahy 7, tak Zelení spolu s místními a další subjekty rozsáhle připomínkovali. Něco se tak podařilo vybojovat už před schválením finální podoby studie: podíl bydlení byl zvýšen na 60 %, výškové hladiny budov v severní části se trochu snížily, přibylo několik málo zelených ploch. Obrovský komplex plánovaného obchodního centra (na ploše čtyř standardních holešovických bloků), proti kterému se sešlo nejvíc připomínek vůbec, byl rozčleněn na tři části, aby získal vice městský charakter. Velikost obchodní plochy se ve studii finálně snížila na 40 tis. m2, což odpovídá zhruba Palladiu (Zelení od začátku požadují maximálně 20 tis.). Vypořádání našich připomínek jsme shrnuli zde.
Je potřeba připomínkovat aktuální návrh na změnu územního plánu?
Ano. Některé změny, které se podařilo do studie prosadit, aktuální plán vůbec nezohledňuje – přestože se týkají dostatečně velkého území. Je totiž potřeba počítat s tím, že návrh změny územního plánu má mnohem menší měřítko – je asi 5x méně podrobný než studie. Plochu obchodního centra například opět pojímá jako celistvý blok s kapacitou, která teoreticky podle platných regulativů může dosáhnout až 80 tis. m2 obchodních ploch (takový menší Chodov). Nový parčík v cípu dráhy ignoruje, v některých místech opět fixuje neúměrně vysoké kapacity (tedy metry podlažní plochy) zástavby. Nezohledňuje umístění škol, školek a dalších veřejných služeb, které musí mít prioritu před ostatní zástavbou. Opomíjí také industriální památky a další přirozené dominanty nové čtvrti.
Pořád ale máme schválenou územní studii, to nestačí?
Podrobná územní studie není na rozdíl od územního plánu závazným podkladem. Je podkladem tzv. neopominutelným: To znamená, že developeři a další stavebníci se jí mají řídit, v odůvodněných případech se od ní však mohou odchýlit. Úřad pak porovná studii se stavebním záměrem a rozhodne, zda je odchylka možná. Mezi schválením územního plánu a zapsáním územní studie (aby se stala platným podkladem pro rozhodování) navíc může dojít k časové prodlevě. Zásadní věci v odpovídajícím měřítku je tedy potřeba fixovat už v navržené změně územního plánu, která bude spolu s pražskými stavebními předpisy nadále jediným legislativně závazným podkladem.
Co konkrétně je tedy potřeba připomínkovat?
K největším nedostatkům návrhu na změnu patří zmíněné velké kapacity zástavby, chybějící značky pro umístění veřejné vybavenosti (škol, školek, zdravotnických či kulturních zařízení), kterých je navíc málo, a nedostatek zeleně ve vnitroblocích, kde se může vsakovat voda. Plně podporujeme námitky městské části, které se těmito i dalšími věcmi zabývají.
V oblasti dopravy, kterou řeší náš radní Ondřej Mirovský, požadujeme dostatečnou šířku Bubenské a Argentinské, které se mají z výpadovek změnit v plnohodnotné městské třídy včetně důstojného prostoru pro stromy, cyklisty i chodce. Dále prosazujeme takové řešení velkých křižovatek (zejména předpolí Hlávkova mostu), které by umožnilo časem odstranit jejich stávající dálniční podobu.
Nad rámec připomínek Prahy 7 máme dva body, které považujeme za zásadní.
- Nový Chodov na Vltavské nechceme
Největším problémem, který odolává desítkám připomínek veřejnosti i různých spolků, zůstává plánované obchodní centrum. Navržený regulativ v této části stanovuje podlažní plochu s obchodní funkcí na 20 tis. m2, ve zvláštních případech pak až 80 tis. m2 (to jsou čtyři a půl paláce Stromovka). Schválená územní studie, která by teoreticky měla mít při rozhodování úřadu přednost, omezuje maximální obchodní plochu na 40 tis. m2 (s tím, že obchodní plochy zaberou pouze dvě podlaží multifunkčních budov). Jsme však přesvědčeni, že záměr „shopping mallu“ je třeba opustit úplně ,coby přežitek, který dávno neodpovídá moderním požadavkům na podobu veřejného prostoru i způsob nakupování.
Obchoďák velikosti Palladia (nebo hůř, OC Chodov) přitáhne do již kritického místa na Argentinské další objem automobilové dopravy. Místo lokálních obchůdků a provozoven s charakterem nahrává OC mezinárodním řetězcům stále stejných značek. Návštěva obchoďáku dnes samozřejmě není jen o nakupování – konkurenci e-shopů se snaží obchodní centra kompenzovat nabídkou jídla, zábavy, wellness a podobných služeb. Jejich koncentrace na jedno místo však jde přímo proti konceptu živého města. Podle Zelených obchodům úplně stačí přízemní podlaží, přístupné z ulice nebo z průchozích pasáží, s maximální výměrou 20 tis. m2. Rozprostření služeb po celém území je totiž tím, co dělá tzv. město krátkých vzdáleností – tedy místo, kde máte všechno potřebné na dosah ruky a nemusíte se nikam vozit autem.
- Více prostoru pro zeleň
Nepleťme si izolační zeleň s parkem k rekreaci. Zelený pás podél kolejí nebo silnice tlumí hluk a má tak zcela praktickou funkci. Podíváme-li se na plochu centrálního parku v detailu studie, zjistíme, že ve střední části je park především takovým ochranným pásem (jen o něco širším, než je park v Tusarově). Ve spodní třetině je zeleň tvořena shlukem stromů na mlatu před budovou nádraží a pouze v severní, nejširší části je místo i na pobytovou louku. Již v návrhu studie jsme požadovali, aby se celková plocha zeleně oproti současnému územnímu plánu zmenšila maximálně o čtvrtinu – když už se tedy musí zmenšit. To by v návrhu změny ÚP znamenalo navýšit v součtu zelené plochy (ZP a ZMK) o 10 tis. m2 (jeden hektar).
Zeleň na rostlém terénu neslouží jen k procházkám a odpočinku. Má také zásadní funkci v adaptaci na čím dál teplejší a sušší roky, protože zadržuje vodu a ochlazuje vzduch – a z měření víme, že zrovna Holešovice jsou oblastí, která se v létě velmi přehřívá. Centrální park by se navíc měl podílet na tzv. systému ekologické stability, má tedy za úkol udržovat přírodě blízké prostředí pro život rostlin i živočichů, kteří jsou na daném území doma. Je otázkou, zda je toho park v současné osekané podobě, jako výsledek mnoha kompromisů, vůbec schopen.
Jak na to?
Souhlasíte-li se dvěma připomínkami Zelených, podepište se nám na podpisový arch – najdete nás v příštích dnech na stánku na Strossmayerově náměstí. Díky vašim podpisům získají naše připomínky statut námitky a bude je muset projednat pražské zastupitelstvo. Zároveň tím zmocníte Janu Jebavou, spolupředsedkyni Zelených v Praze, aby vás jako občany zastupovala.
Připomínky ke změně územního plánu můžete také podat sami za sebe, jako obyvatelé a obyvatelky Prahy (pokud zde máte trvalé bydliště). Pokud máte datovou schránku, je možné připomínku poslat online, a to přes tento formulář. Lze ji také po vyplnění vytisknout a poslat poštou na podatelnu Magistrátu.